Autor – bohužel anonymní – byl jedním z organizátorů Pražského povstání v oblasti Spořilova. Chronologicky popisuje situaci na Spořilově i v jeho okolí. V textu představuje řadu konkrétních momentů, které byly typické pro průběh povstání v celé Praze.
Povstání bylo dopředu připravováno, ovšem k jeho vypuknutí došlo v podstatě živelně. První činy odporu se odehrály již 4. května 1945 a měly spíše symbolický charakter. Zamazávání německých názvů obchodů a firem a vyvěšování československých vlajek mělo signalizovat konec nacistické okupace. Povstalcům velmi chyběly zbraně. Získávali je často od německých vojáků, které přinutili ke kapitulaci. Tak tomu bylo i v případě posádky ve spořilovské škole. Povstalci dokázali během 5. května ovládnout většinu Prahy a izolovat rozptýlené německé jednotky, jejichž vůle bojovat již nebyla na samém konci války velká. Zvrátit situaci a obnovit německou kontrolu nad Prahou, jakožto důležitým dopravním uzlem, měly posily z okolí Prahy, zejména jednotky SS z Benešovska. Ty se objevily v okolí Spořilova 6. května a dopouštěly se řady zvěrstev na civilním obyvatelstvu. S malým množstvím zbraní i střeliva byl boj proti nim velmi obtížný. Povstání zachránila dohoda jeho ústředního vedení s německým velitelstvím o kapitulaci Němců a jejich odchodu z Prahy 8. května odpoledne. Příští den dorazila sovětská armáda. Část příslušníků SS však bojovala až do 10. května.
